Vítejte u nás ve škole!

Je to mu přibližně půl roku, kdy se mi při procházení spojovací chodbou mezi budovami naší kbelské školy zrodila prvotní myšlenka změny tradičního školního prostředí. Každý den jsem si při procházení, zejména tedy zdejšími dlouhými chodbami, říkal, že by to chtělo nějakou změnu. Pořádné osvěžení. Takové, jež by dokázalo ty naše sterilní chodby „rozsvítit“. Bílá barva je fajn, ale přeci jen, nejsme nemocniční zařízení, jsme škola.

Škola, která má už na první dojem vytvořit pro žáky i personál školy zajímavé prostředí. Prostředí, kterým budeme dnes a denně rádi procházet. Prostředí, která nás přiměje k zamyšlení, úsměvu, a dokonce nás dokáže motivovat.

Přes veškeré pracovní vytížení mě tato myšlenka neopouštěla, naopak ve mně čím dál tím víc sílila a rozvíjela se. Víte, jak by bylo pěkné, kdybychom na chodbách potkávali žáky, kteří by se zaujetím obdivovali krásu umění, obtížnost realizace i schopnosti autorů, jenž přenesly myšlenky na plátno, v které se proměnily doposud holé zdi.

Cíl byl pro mne v tento okamžik jasný. Chci, abychom u žáků budovali hrdost, aby školu navštěvovali rádi, aby na ně všudy přítomné zdi při procházení školou mluvily, motivovaly je a nově i učily. Je na čase připravit projekt, který bude mít hlavu i patu. Projekt, jehož výstupem jsou žáci, kteří brzy budou hrdě tvořit zodpovědnou společnost naší vlasti.

To co bylo před šesti měsíci pouhou myšlenkou, jsem ještě doplnil o didaktické prvky a jelikož vím, že na naší škole působí kolega s mimořádným výtvarným nadáním, zbývalo již ho jen oslovit.

A tak se jednoho dne stalo, že se tato původní idea začala naplňovat. Žáci i mí kolegové budou zanedlouho chodit po chodbách, které jim svým provedením dají možnost vnímat své okolí i jinak než s hlavou zabořenou do země. Malby, které budou po celé škole, dopomohou všímat si světa kolem nás. Vždyť přece poznávat své okolí je jedním z předpokladů zdravé sebevědomé společnosti. A to je, uznejte sami, v dnešní době neskromný cíl.

První takový počin lze již nyní nalézt v tzv. krčku, tedy prostorech, které spojují starou a novou budovu. Po tomto prvním vydařeném kroku budeme určitě pokračovat.

Zkuste si to představit: vchod do kabinetu chemie a fyziky bude vymalován jako jedna velká laboratoř, v níž žáci zrovna provádí chemický pokus, učebna přírodopisu se zase může proměnit v jednu malou školní zoo, hudební sál jako velké podium, na kterém zrovna žáci mají svůj živý koncert a ze zdí na ně hledící, jásající a skandující namalovaní fanoušci. Zrovna jako třeba na nějakém hudebním festivalu. Vchody do jazykových učeben i učebny samotné mohou být vymalovány běžnými i hovorovými frázemi. Ano, i tak se mohou naši žáci učit a poznávat svět kolem nás.

Květoslav Přibil

Průběžně přidáváme nové fotografie, které můžete shlednout zde